Moderní technologie využívané v kovářství


Rozkovávání konců na čtyřhranném nebo kulatém materiálu

Rozkováván konců je základní zdobící technika v kovářské technologie. Konce můžou být rozkovávány mnoha různými způsoby co se týče šířky, zdobení, technologie, tloušťky materiálu.

Rozdělení zdobení konců dle šířky

Materiál je možno rozkovávat buď podélně s osou materiálu nebo příčně. V případě podélného rozkovávání se podstatná část materiálu vytáhne do délky a konec je rozšířen maximálně o 50 % proti původnímu rozměru. Při použití strojních technologií se pro toto rozkovávání používají excentrické válce s tím, že osa válců je umístěna kolmo na osu válcovaného předmětu.
Při příčném rozkovávání se materiál roztahuje až o 250 % oproti původnímu materiálu do šířky. Při strojním válcování je materiál do zařízení vkládán tak, že osa válců je rovnoběžná s osou vkládaného materiálu. Válce nejsou excentrické, ale jsou mírně kuželovité s tím, že kuželovitost válce určuje délku rozkování. V případě, že nezáleží na tom, aby výrobek byl buď hodně dlouhý nebo hodně široký, je možno zvolit technologii jednoduchého rozkování, a to buď rázem na bucharu anebo rozlisování, a to v případě přesné výroby na excentrickém lisu, v případě volné tvorby na lisu hydraulickém.

Stroje určené na rozkovávání konců

Stroje pro tuto technologii jsou poloautomatické nebo automatické. Princip obou strojů je vždy stejný, u automatických strojů je pouze robotické zakládání nahřátého materiálu do pracovní části stroje. Automatizovaná pracoviště téměř ve 100 % případů využívají technologii lisování na excentrických lisech, které zaručují rozkování konců na vždy přesný rozměr. Tato zařízení většinou využívají vysokofrekvenční ohřev a jsou schopna automaticky obracet výrobek tak, aby se rozkovaný konec vytvořil na obou stranách výrobku. Pokud je známo, žádná společnost toto zařízení standardně nevyrábí jako jeden funkční celek, a společnosti, které jej vlastní je mají vyrobeny na zakázku s použitím podávacího robotického zařízení.
Poloautomatická zařízení jsou ve světě již běžně vyráběna. V Evropě se výrobou těchto zařízení zabývají společnosti: Hebo a Glaser z Německa, AR Italia z Itálie a Nargesa ze Španělska. Ostatní dodavatelé buď upravují stroje jiných výrobců anebo dováží zařízení především z Číny a z Indie.
Většina výrobců tato zařízení vyrábí ve dvou základních variantách, a to jako samostatný stroj, kdy pohonná jednotka a kovací válce tvoří jeden celek, anebo jako adaptér k základní pohonné jednotce. Všechny společnosti, které dodávají variantu, kdy kovací jednotka je adaptér, zaručují takovou kvalitu a odolnost základní jednotky, že i tento stavebnicový systém umožňuje soustavnou profesionální práci.

Příčná Rozkovávačka

Rozkované konce můžou být vytvořeny na různých tvarech válců. Válce můžou být buď zcela hladké, s rovnoběžnými podélnými rýhami, s rýhami ve tvaru „rybího ocasu“, s rýhami ve tvaru „smrkové větvičky“ anebo s individuálně upraveným tvarem, který připomíná ruční rýhování klasickými ručními nástroji.
Na strojích je možno kombinovat některé z těchto tvarů, např. hladká dolní strana a podélné rýhy z horní strany, případně hladká horní strana a individuální tvar z dolní strany. Tato varianta umožňuje mnohem lepší stáčení v případě zakončení do voluty. V případě hladkého válce nebo podélných drážek na válci nezáleží na tom, v které výšce válce je výrobek do zařízení vsunut, válce se využívají stejnoměrně po celé své délce a mají mnohem větší životnost. U ostatních tvarů musí být vkládání do zařízení poměrně přesné.

Adaptér na rozkovávačku.

Stáčení volut na poloautomatických a automatických strojích

Tak jak je základní tvar rozkování konce, tak mezi základní tvary patří i stáčení materiálu do spirály. Tato spirála vytvářela různé tvary označované jako voluta, matematická spirála, Archimedova spirála, spirála dle zlatého řezu apod. při ruční výrobě se spirála buď tvoří kováním přes hranu kovadliny a postupným zavíjením materiálu, ohýbáním na vidlicích pomocí ohýbacího přípravku (bajlák), nebo omotáváním materiálu okolo přípravku pro tvorbu voluty. 

Strojní výroba volut se provádí na mnoha různých zařízeních od nejjednodušších až po plně automatické stroje.

Stáčení volut

Ruční rotační stáčečky

Těchto stáčeček je na trhu značné množství od nejjednodušších až po složité stavebnicové univerzální zařízení. Při výběru tohoto zařízení je nutno brát v úvahu následující parametry: minimální rozměr materiálu, maximální rozměr materiálu, požadovaný tvar konce, denní produkce a energie nutná na výrobu jednoho dílu. Tyto stáčečky s ručním pohonem, se vyrábí pro materiál od 2 do 16 mm tloušťky materiálu. Jsou jak velmi jednoduché s upínáním pouze vsunutím do drážky, až po zařízení s upínáním buď excentrickým nebo s pneumatickým upnutím rozkovaného konce. Pro začátečníka jsou vhodné např. zařízení dodávané společností UNI-MAX, ve kterých je dobře vyřešená základní otočná část a vrchní díly určující rozměr voluty se dají individuálně vyměňovat. Cena takového zařízení (sestava včetně pravoúhlé ohýbačky) je okolo 5 000,- Kč. Dalším zařízením jsou sestavy ohýbaček od německé firmy Kaiser Kraft. Tato zařízení již mají nastavitelné možnosti rozpínání voluty, rozšiřující díly pro více závitovou volutu a podobně, jejich cena je okolo 15 000,- Kč. Ostatní typy ručních volutovaček jsou na českém trhu výjimečné, jedná se buď o domácí výrobu nebo individuální dovoz. Všichni velcí výrobci strojních volutovaček dodávají ohýbací segmenty samostatně, jako příslušenství, a jsou po úpravě schopné ohýbání i ručně.

Výroba šišekVýroba šišek

 

Strojní ohýbačky

Jsou se stejným principem jako ruční, ale mají motorický pohon. Tento pohon je převážně elektrický se systémem elektromotor – šneková převodovka, nebo pohonná jednotka univerzálního stroje a adaptér (většinou s úhlovou převodovkou). U strojních volutovaček může být střední část buď pevná nebo otočná a materiál může být buď na pevném stole (přítlačném válci) nebo může obíhat okolo pevné středové části. Nelze jednoznačně říct, které řešení je výhodnější, pro drobné předměty může dobře vyhovovat řešení s pevnou středovou částí, v případě volutování na konci dlouhých tyčí je jednoznačně výhodnější vnější část pevná a vnitřní část otočná. Při výrobě voluty, která má více než 300° úhel otočení je nutné, aby díl spirály (přípravku), který přesahuje úhel 300° byl pohyblivý. Tohoto se dosahuje buď přidáním dalšího segmentu po pootočení o přibližně 240° nebo složením tvaru celé spirály z kyvných segmentů. Společnost AR Itália tento problém řeší velmi elegantním způsobem formou seřiditelných krátkých segmentů, které se na ohýbačce chovají jako řetěz. Mimo výše uvedenou firmu se v Evropě těmito stroji zabývají firmy Hebo, Glasser a Nargesa. Dobré a kvalitní ohýbačky jsou i z Ruska, Turecka, Indie a Číny.

Plně automatické ohýbačky jsou vyráběny pouze na zakázku a jedná se o stroje, do kterých jsou stáčené materiály vkládány průmyslovým robotem. Druhá část ohýbacího segmentu, která umožňuje vytvořit dostatečně dlouhý oblouk, bývá vložena do vlastního pracovního válce a hydraulicky se vysouvá do pracovní polohy. Tyto stroje jsou schopny pracovat samostatně bez dohledu, a to včetně vkládání výrobku do přepravních obalů. Pořizovací cena těchto strojů je značně vysoká, a proto i jejich rentabilita, vzhledem k poptávce na trhu, je diskutabilní. U některých výrobků, je vzhledem k nízké ceně práce v některých regionech, stále levnější zakládat výrobky ručně do poloautomatických strojů.

 


POKRAČOVAT V KURZU